Nositel ceny bude vyhlášen za měsíc na zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku, které ji uděluje. Prvním laureátem ocenění pojmenovaném po bývalém českém a československém prezidentovi se loni stal běloruský disident Ales Bjaljacki.
Jeho nástupcem by se tento rok mohl stát ázerbájdžánský aktivista Mammadli, který se zaměřuje na monitorování voleb nejen v jeho zemi a letos v květnu byl odsouzen k pěti a půl letům vězení za údajné krácení daní, nelegální obchodní aktivity a zneužití své monitorovací organizace k falšování výsledků voleb. Podle pozorovatelů byl však proces vykonstruovaný.
Druhým adeptem na ocenění za rok 2014 je izraelská organizace Betselem, v níž působí jak Izraelci, tak Palestinci. Monitoruje dodržování lidských práv v Pásmu Gazy, na Západním břehu Jordánu a ve východní části Jeruzaléma. Posledním z finalistů je maltská odbočka celosvětové Jezuitské služby uprchlíkům, která pomáhá utečencům a bojuje za jejich práva.
Podle předsedkyně Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurové všichni tři kandidáti splňují kritéria, která si komise vytyčila, jako je naplňovat Havlův odkaz a poslání Rady Evropy. Komise letos vybírala z 56 nominovaných a většina z nich pocházela ze zemí mimo Evropu. "To jasně ukazuje, že myšlenka Ceny Václava Havla se rozšiřuje mimo evropský rámec do celého světa," poznamenala Brasseurová, která komisi předsedala. Loni porota vybírala z 27 návrhů.
Všichni tři letošní finalisté budou podle Brasseurové pozváni 29. září do Štrasburku, kde bude na Parlamentním shromáždění Rady Evropy oznámen letošní laureát. "Myslím, že Václav Havel by byl spokojen s tímto výběrem," uvedl další z porotců, předseda správní rady Nadace Charty 77 František Janouch. Doufá, že prestiž této ceny stále poroste a bude mít vliv na vytváření příznivého ovzduší pro lidská práva.
Cenu mohou dostat jednotlivci, nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici být v evropském měřítku srovnatelné se Sacharovovou cenou, kterou už více než 20 let uděluje Evropský parlament. Držitel Havlovy ceny získá kromě trofeje a diplomu odměnu 60.000 eur (zhruba 1,7 milionu korun).
Loni si je odnesl běloruský disident Bjaljacki, který byl v té době ve své zemi vězněn a nedávno se dostal na svobodu. Brasseurová i Janouch vyjádřili přesvědčení, že udělení této ceny přispělo k jeho propuštění.
zdroj: ČTK