Používáním tohoto webu souhlasíte s využíváním cookies na těchto stránkách. Více informací ZDE. Rozumím

NKÚ: Některé protipovodňové stavby za státní peníze nechrání

20. 08 2013 | Některé protipovodňové stavby financované státem před záplavami vůbec nechrání. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), informovala ČTK mluvčí úřadu Olga Málková. Kontroloři prověřili 33 akcí z let 2007 až 2012 dohromady za 2,6 miliardy korun ze dvou dotačních programů, které spravuje ministerstvo zemědělství. To tiskovou zprávu NKÚ označilo za "dezinformování veřejnosti".

NKÚ se zabýval programy Podpora prevence před povodněmi II, jehož výdaje mají být po ukončení 11,5 miliardy korun, a Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží, ze kterého má být poskytnuta částka přesahující tři miliardy.
 
"V kontrolním protokolu předaném na závěr kontroly podobná výhrada a kritika není uvedena, protože kontrolní skupina NKÚ pochopila rozdílnost hodnocených programů z hlediska indikátorů efektivity," uvedla v reakci na tvrzení NKÚ mluvčí ministerstva Dana Večeřová.
 
Příjemci dotací zase podle úřadu například nestanovili ve výběrových řízeních nejvyšší možnou výši smluvních pokut či délku záruční doby. Někteří uchazeči ve výběrovém řízení nabídli neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby. Díky tomu získali zakázky, i když nabídli vyšší cenu než ostatní uchazeči, uvedl NKÚ.
 
Tak podle úřadu postupovalo třeba Povodí Odry v tendru na ochranou hráz v ostravské čtvrti Hrušov. Vítězný uchazeč sice požadoval za provedení zakázky o 15 milionů korun více, než činila nejnižší nabídka, ale navrhl několikanásobně vyšší smluvní pokuty za průtahy stavby než všichni ostatní uchazeči. Za každý den prodlení by zaplatil 3,5 milionu, zhruba pět procent z ceny celé stavby, což bylo třikrát více než u uchazeče, který skončil druhý. Ostatní zájemci o zakázku nabízeli pokutu jen do jednoho procenta z nabídkové ceny.
 
Mluvčí povodí Čestmír Vlček odmítá, že by za tím stála snaha manipulovat se zakázkami. "Kontrola nic takového neodhalila. V jejích závěrech není uvedeno nic o porušení zákona či neekonomickém hospodaření," řekl. Dodal, že u zakázky v Hrušově výběrová komise hodnotila dohromady jako kritéria cenu, záruční podmínky a právě smluvní pokutu. Ta v tomto případě podle Vlčka byla důležitá, protože stavbou hráze se odkrylo území obydlené tisícovkou lidí s majetkem v hodnotě okolo devíti miliard korun. "Pokud by během stavby přišly povodně, na tomto území by mohly vzniknout velké škody. Proto nám výše pokuty nepřišla nepřiměřená," řekl.
 
V programu rekonstrukcí nádrží se kontroloři NKÚ zabývali 15 projekty. "U osmi akcí v tomto programu konstatovali, že peníze šly na akce, které měly pro ochranu obyvatel a majetku před povodněmi malý nebo vůbec žádný význam," uvedla Málková. Na těchto osm projektů dalo ministerstvo 111 milionů korun.
 
Zbylých 18 kontrolovaných projektů z programu prevence před povodněmi bude podle NKÚ možné vyhodnotit až po skončení programu v letošním roce.
 
Ministerstvu zemědělství vytýkají kontroloři hlavně vágnost při stanovení cílů a vlastností projektů protipovodňové ochrany. "U druhého, 'rybníkářského' programu ukazatele zaměřené na počet chráněných obyvatel nebo rozsah ochráněného majetku chyběly úplně, takže nebude možné vyhodnotit, jestli byly peníze z hlediska prevence povodní proinvestovány skutečně efektivně," sdělila mluvčí NKÚ.
 
Podle MZe bude možné program prevence před povodněmi vyhodnotit po ukončení všech projektů, a to počtem ochráněných obyvatel a hodnotou ochráněného majetku. Podobně tomu bylo u první etapy programu realizované v letech 2002 až 2007. Opatřeními za 4,1 miliardy korun tehdy bylo podle MZe před velkou vodou ochráněno 315.000 obyvatel a majetek za 210 miliard korun.
 
U "rybníkářského" programu jsou podle Večeřové jeho účinky vyjádřeny vytvořeným objemem k zachycení vody ve výši deseti procent z objemu rekonstruovaného rybníka. Druhým ukazatelem je zajištění bezpečnosti rybníků úpravou bezpečnostních přelivů proti protržení hrází. "Ostatně v protokolu NKÚ jsou tyto skutečnosti správně uvedeny," podotkla.
 
Příjemci dotací zase podle úřadu například nestanovili ve výběrových řízeních nejvyšší možnou výši smluvních pokut či délku záruční doby. Někteří uchazeči ve výběrovém řízení nabídli neopodstatněně vysoké smluvní pokuty nebo nepřiměřeně dlouhé záruční doby. Díky tomu získali zakázky, i když nabídli vyšší cenu než ostatní uchazeči, uvedl NKÚ.
 
"Při kontrole u příjemců dotací kontroloři zjistili nedostatky třeba v přípravě jedné stavební akce, kdy byly postupně vypuštěny tři z pěti lokalit, v nichž se měla protipovodňová ochrana budovat. Délka ochrany proti povodním se tak zkrátila oproti původnímu plánu o 21 procent, náklady ovšem naopak vzrostly o 12 procent," uvedla mluvčí.
 
Šlo o projekt Povodí Labe u Lovosic na Litoměřicku, kde měla podle dokumentace pro územní řízení vyrůst protipovodňová ochrana o délce 8,2 kilometru v pěti lokalitách s náklady 631 milionů korun. Nakonec se ale náklady zvýšily podle rozhodnutí o poskytnutí dotace o zhruba 74 milionů, kdežto délka protipovodňové ochrany se zkrátila o téměř dva kilometry.
 
Podle mluvčí Povodí Labe Jany Burianové se o vypuštění tří lokalit rozhodlo po vyhodnocení efektivity navržených staveb. Náklady se podle ní zvýšily po upřesnění parametrů stavby. "Konečná cena odpovídá reálné stavbě," uvedla. Dodala, že stavby prokázaly svou ochrannou funkci při letošních červnových povodních.
 
zdroj: ČTK

Diskuse

 
.

Speciály

Naše magazíny

Novinky ze světa bydlení, aut, techniky ...
Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO
 
Odpočívejte a relaxujte kdykoliv a kdekoliv...Váš partner SPA STUDIO