Vegetariánská restaurace Balaráma
1. 08 2010 | Když někdo slyší o vegetariánském jídle, celkem běžná otázka je: „A co můžete jíst, když nejíte maso, ryby a vejce?“ Ale ve vegetariánské stravě je nekonečná různorodost. Podívejme se na povahu kulinářského světa mezinárodně. Když budete studovat různá etnická jídla (italská, indická, thajská, čínská, mexická atd.), jsou v základu vegetariánská.
Když někdo slyší o vegetariánském jídle, celkem běžná otázka je: „A co můžete jíst, když nejíte maso, ryby a vejce?“ Ale ve vegetariánské stravě je nekonečná různorodost. Podívejme se na povahu kulinářského světa mezinárodně. Když budete studovat různá etnická jídla (italská, indická, thajská, čínská, mexická atd.), jsou v základu vegetariánská. Jenom časem někdo přidal maso, když začala společnost více prosperovat. Myslíte si, že původní lazáň, čou mein nebo tortila měly v sobě nějaké maso? Za prvé, lidé si to nemohli dovolit a za druhé to nebylo něco co je atraktivní, pro výživu důležité nebo ekonomicky výhodné.
Já považuji krok k vegetariánství za velice důležitý, s jeho důsledky na individuální životy a následně celou společnost. Moje zdraví se tím mnohem zlepšilo, prakticky chodím k doktorovi jednou za 5 let. A hlavně to změnilo můj pohled na život. Jenom po tom co jsem se stal vegetariánem chápu smysl výrazu „úcta k životu.“ Když slyším lidi říkat: „malý kousek masa neuškodí“ může to být pravda, ale určitě sobecká. Měli bychom se na to zeptat krávy nebo kuřete co si o tom „malém kousku“ myslí. Samozřejmě na to nemyslíme když nám jsou kusy masa servírovány v barevném přitažlivém obalu s obrázkem usmívajícího se prasátka. Vegetariánské stravování je plné soucitu. Zahrnuje to velké snížení bolesti pro ostatní stvoření. I přes současný zájem o ochranu zvířat, starostlivost o ně není nic nového. Indie po mnoho tisíce let systematicky ukazovala svůj sklon k ahimse - nenásilí. Pravé poznání nás přivede k faktu, že násilí vůči zvířatům není jenom věcí abstraktní etiky. Podle Véd, duchovních textů staré Indie, ten, kdo zabije zvíře přímo či nepřímo (například koupením nebo propagací), zakusí určitě reakci – něco více než jenom morální výčitky nebo nečisté svědomí.
Předurčená reakce nemusí přijít hned, ale nakonec přijde v podobě nemoci, nesvárů a násilí. Co má přijít to přijde. Tento pevný kruh akcí a reakcí se jmenuje koloběh karmy a jedení masa je zajisté špatná karma. Přirozeně vyvstane otázka a co rostliny? Když je vegetariáni zabíjejí, nemají za to karmu? Odpověď je, ano mají.
Osvobodit se od karmy je ale možné. Musíte však přejít od obyčejného vegetariánství k duchovnímu. Bhagavad-gítá nám dává návod jak na to. Základním prvkem duchovního vegetariánství je, že všechno ve vesmíru je součástí energie Boha. To znamená, že všechno, včetně jídla, by mělo být použito ve spojitosti s Bohem. Tomu se říká oběť.
Touto obětí míním postoj dělat něco pro někoho jiného. Například matka dělá všechno pro svoje děti, aby byly šťastné. Jeden druh obětí je příprava jídla pro druhé. Zabere to čas a energii nakupovat polotovary, vařit, umývat nádobí, atd. Je to činem lásky, opakem sobeckosti.
Bhagavad-gítá doporučuje, abychom vykonávali oběť přípravy jídla pro Boha Kršnu: „Oddaní Pána jsou oproštěni od různých druhů hříchů protože jedí jídlo, které je nejdříve nabídnuto v oběti. Ti, kteří připravují jídlo pro svůj požitek zajisté jedí jenom hřích.“ A Krišna dále říká, jaké jídlo mu má být obětováno: „Když mi někdo s láskou a oddaností nabídne lístek, květ, ovoce nebo vodu, příjmu to.“ Nikde nemluví o tom, že chce maso a vejce. A na jiných místech ještě dodává, že má rád jídla z luštěnin, obilí, mléka, zeleniny i ovoce. Jinými slovy, když někdo připravuje vegetariánské jídlo jako oběť Kršnovi, zůstane osvobozen od karmy.
Ve Védské literatuře je vaření uvedeno jako jedno ze 64 druhů umění. Krišna a jeho zástupci dávají sami recepty, jak připravit chutné vegetariánské pokrmy. A.Č. Bhaktivedanta Swami Prabhupáda, přicházející v posloupnosti duchovních mistrů, zavedl před 30-ti lety myšlenku masového rozšíření této od reakcí osvobozené vegetariánské stravy. V té době se na jeho podnět začaly zakládat na západní polokouli restaurační zařízení nabízející Krišna prasádam, neboli jídlo osvobozené od reakcí. Po pádu komunistického režimu v našich zemích se i zde v Praze povedlo otevřít první restauraci tohoto druhu – Góvinda. Nyní už jich čítáme tři, dvě Góvindy a Balaráma.
Balaráma takto přispívá ke zlepšení způsobu výživy a zdraví, nejen tělesného, ale i duševního. Propagace a rozšíření i těch nejušlechtilejších idejí je v tomto světě založeno na prostých penězích. Pro ty, kteří mají touhu pomoci při rozšiřování těchto hodnotných myšlenek, ale sami se díky jiným povinnostem nemohou přímo účastnit, máme připravený klubový sponzorský program.
Je dobré vědět na co přispíváte:
• Přes reklamu a propagaci můžeme více zapsat do podvědomí lidí výhody vegetariánské stravy.
• Hodláme dále rozšiřovat další činnosti jako je donášková služba, výroba a zásobování jiných obchodů a restaurací.
• Za nejdůležitější považujeme systematickou propagaci a vzdělávání o morálních, etických a duchovních principech bezmasé stravy.
• Při cílených příspěvcích do specifických oblastí můžeme snížit ceny prodávaného prasádam a tím ho více zpřístupnit širší veřejnosti.
http://balarama.cz
